(Vytvořeno AI)
Spotřeba zemního plynu v Německu mírně vzrostla v roce 2024
Po dlouhých letech, kdy Rusko bylo absolutním králem v dodávkách zemního plynu do Německa, se karta obrátila. Novou jedničkou v dodávkách zemního plynu plynovodem se teď stalo Norsko. S poměrně velkým odstupem je na druhém místě USA, které jsou zároveň největším dodavatelem LNG (zkapalněného zemního plynu), jenž do Německa putuje pomocí LNG tankerů z USA.
Mírný růst spotřeby zemního plynu
V roce 2024 spotřeba zemního plynu v Německu vzrostla jen mírně, o 3,3 %, jak ukazují předběžné odhady Německé asociace energetických společností (BDEW). Jedná se o velmi mírný růst po předchozích dvou letech, kdy naopak došlo k velmi výraznému poklesu ve spotřebě zemního plynu, a to jak v průmyslu, tak v domácnostech.
Tento pokles byl naprosto logický, protože mezi lety 2000–2021 se ceny zemního plynu jak v Nizozemsku, které je směrodatné pro ceny v celé Evropě, tak v Německu pohybovaly mezi 10–30 EUR za MWh.
Už v roce 2021, kdy Rusko jako největší dodavatel zemního plynu do Evropy a Německa začalo pomalu škrtit kohoutky a střídavě snižovat a zvyšovat nasmlouvané dodávky zemního plynu, začaly tyto ceny velmi výrazně růst až ke 50 EUR za MWh.
Vyvrcholilo to v roce 2022, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Poté, co zavládla panika na trzích a cena začala růst, Evropa ještě přilila olej do ohně, když uvalila sankce na Rusko a politici žádali od firem, které dovážejí plyn z Ruska a mají s jeho společnostmi uzavřené dlouhodobé kontrakty až na 30 let ve stylu „take-or-pay“, tedy odeber nebo zaplať, okamžité ukončení všech dodávek z Ruska.
Což se ukázalo jako hloupý politický marketing a cena po těchto spíše PR prohlášeních vyletěla až k 350 EUR za MWh.
Politické napětí a diverzifikace dodávek
Naštěstí poté, co si politici nechali od ekonomů a energetiků vysvětlit, že není možné se okamžitě odstřihnout od největšího dodavatele životně důležitých komodit bez adekvátní náhrady, se situace stabilizovala. Jinak by dnes pravděpodobně neprobíhala pouze válka na Ukrajině, ale možná i v celé EU, kvůli nedostatku energií pro domácnosti a průmysl.
Poté, co proběhla diverzifikace dodávek, kdy Evropa se začala více otáčet od Ruska k jiným dodavatelům, jako Norsko, USA nebo Katar, se situace začala zlepšovat a tím pádem začaly klesat i ceny zemního plynu na burze.
Ty se postupně dostaly v roce 2024 až ke 25 EUR za MWh, tedy prakticky se vrátily na ceny, které byly v Evropě přes 20 let, až do poloviny roku 2021.
Na začátku roku 2025, po ukončení dovozu zemního plynu přes Ukrajinu do EU, jsou ceny opět vyšší, a to kolem 50 EUR za MWh.
Změny v německé energetice
Dalšími zeměmi, z nichž Německo dováželo LNG, byly Norsko, Angola a Egypt, které dohromady tvořily mezi 2 % až 4 % celkových importů LNG do Německa, největší evropské ekonomiky. Aktuální zimní období však ukazuje na problémy s obnovitelnými zdroji, protože v Německu momentálně nesvítí slunce ani nefouká vítr.
Z tohoto důvodu je Německo nuceno vyrábět většinu své elektřiny a tepla z fosilních paliv nebo ji dovážet od svých sousedů, včetně České republiky.
BASF: Největší odběratel plynu
Další otázkou je budoucí udržitelnost německého průmyslu. Mnoho firem plánuje přesun výroby nebo úplné uzavření provozů kvůli vysokým cenám energií. Největším odběratelem zemního plynu v Německu je společnost BASF, která má větší roční spotřebu než všechny německé domácnosti dohromady.
Tato společnost, patřící mezi největší agrochemické firmy na světě, tak představuje klíčový faktor pro další vývoj v německé energetice.
(Zdroj: Kurzy, Eurostat)
Autor: Aleš Matějíček pro Babylon24.cz
