(Vytvořeno AI)
Obnovitelné zdroje energie mění energetický trh
Obnovitelné zdroje energie se v Evropě stávají stále větší součástí energetického mixu. Přibližně před 20 lety, kdy se začaly ve větším měřítku implementovat fotovoltaické a větrné elektrárny, tento problém ještě neexistoval.
Avšak masivní investice, podpořené obrovskými dotacemi ze strany jednotlivých států, způsobily, že nové solární panely a větrné turbíny dnes významně ovlivňují cenové výkyvy elektřiny, jak v rámci celého roku, tak v průběhu jednotlivých dnů.
V době, kdy dostatečně svítí slunce a fouká vítr, jsou tyto zdroje schopny vyrábět velké množství elektřiny. Pokud však nastane období bez dostatečného slunečního svitu nebo větru, musí být výpadky pokryty konvenčními zdroji energie, jako jsou elektrárny na fosilní paliva a zejména uhlí a zemní plyn.
Cenové výkyvy elektřiny v důsledku sezónních změn
Tento problém se nejvíce projevuje od jara do podzimu, kdy je vyšší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Spotřeba v těchto měsících nebývá tak vysoká jako v zimě, a především o víkendech vznikají výrazné přebytky energie, pro které neexistuje dostatečné úložiště.
Výsledkem je, že ceny elektřiny na spotovém trhu často klesají do záporných hodnot, zejména v zemích s vysokou instalovanou kapacitou obnovitelných zdrojů, jako jsou Německo nebo Dánsko. Není výjimkou, že cena elektřiny klesne i pod -150 EUR za MWh.
Naopak v zimních měsících, kdy roste poptávka jak po elektřině, tak po teple, a zároveň výroba z obnovitelných zdrojů klesá, musejí výpadky pokrýt hlavně uhelné a paroplynové elektrárny.
Země s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, jako Německo, Dánsko, Rakousko nebo Itálie, se v tomto období stávají energeticky deficitními a jsou nuceny dovážet velké množství elektřiny.
Evropský energetický paradox
Energetická propojenost Evropy způsobuje, že státy s vysokými deficity obnovitelných zdrojů zdražují elektřinu v celém regionu. V zimních měsících, kdy jsou tyto státy závislé na dovozu, roste cena elektřiny napříč celým kontinentem. V létě, kdy mají tyto země přebytek levné elektřiny, z ní však ostatní státy nemohou tolik těžit a to kvůli omezené kapacitě přenosových sítí.
Například Česká republika musí navíc platit svým výrobcům fosilní elektřiny emisní povolenky, zatímco země s vysokým podílem obnovitelných zdrojů tímto své občany nezatěžují v takové míře.
Dánsko: Rekordní podíl větrné energie, ale drahá elektřina
V roce 2023 vyrobilo Dánsko 58 % své elektřiny z offshore větrných elektráren, což je světový rekord. Přesto je Dánsko v zimě zcela závislé na dovozu elektřiny od svých sousedů.
To je jedním z důvodů, proč právě Dánsko, Irsko, Německo, Itálie a Velká Británie mají nejdražší elektřinu na světě.
Nevyřešený problém akumulace energie
Klíčovou překážkou přechodu na obnovitelné zdroje je absence efektivního způsobu akumulace energie. Kromě obohaceného uranu zatím neexistuje technologie, která by umožnila uchovávat obrovské objemy elektřiny po delší dobu.
Navzdory desetiletím výzkumu zůstávají přečerpávací vodní elektrárny hlavním způsobem ukládání energie, a to s podílem až 95 % z celkové akumulační kapacity.
Oproti tomu bateriová úložiště zatím pokrývají méně než 5 %, protože jejich energetická hustota je stále nízká a náklady na jejich provoz jsou vysoké.
Budoucnost evropské energetiky
Přechod na obnovitelné zdroje je nevyhnutelný, ale bez vyřešení klíčových problémů, jako jsou efektivní akumulace energie a modernizace přenosových sítí, bude Evropa i nadále čelit výrazným cenovým výkyvům a problémům se stabilitou dodávek elektřiny.
Dalším faktorem je nutnost budování záložních zdrojů, které budou schopny pokrýt výpadky obnovitelných zdrojů v obdobích nízké výroby. V této oblasti se jako nejslibnější jeví nové generace jaderných reaktorů, a v budoucnosti možný rozvoj vodíkové energetiky
Evropa tedy stojí před zásadním rozhodnutím, buď se výrazně investuje do akumulace energie a flexibilních záložních zdrojů, nebo budou cenové výkyvy elektřiny a závislost na dovozu elektřiny v některých zemích pokračovat i v dalších desetiletích.
Zdroj: (Bloomberg, Oilprice, Eurostat)
Autor: Aleš Matějíček pro Babylon24.cz
