(Vytvořeno AI)
Italská banka vstupuje do světa kryptoměn
Největší banka v Itálii koupila své první bitcoiny za celkem 1 milion dolarů, zatím na zkoušku. Tímto krokem se připojuje k dalším institucím, které začínají zkoumat potenciál kryptoměn a technologie blockchain.
První nákup bitcoinu, jako symbolický začátek
Největší italská banka Intesa Sanpaolo podnikla první experiment v oblasti kryptoměn a nakoupila celkem 11 bitcoinů za přibližně 1 milion dolarů. Tento krok však zatím působí spíše symbolicky, vezmeme-li v úvahu celkovou hodnotu aktiv této banky, které přesahují 100 miliard eur.
V porovnání s tímto portfoliem je nákup několika bitcoinů naprosto zanedbatelný a nemá žádný zásadní vliv na její strategii. Nicméně jde o důležitý signál směrem k tomu, že i tradiční banky začínají uznávat potenciál digitálních aktiv.
Historická skepse a současné změny
Ještě před několika lety většina evropských bank považovala bitcoin a další kryptoměny za spekulativní aktiva bez jakékoliv vnitřní hodnoty. Často se ozývaly argumenty, že kryptoměny jsou nástrojem pro praní špinavých peněz, obcházení sankcí nebo podporu nelegálních činností.
Oproti tomu v USA došlo ke změně postoje mnohem dříve, a to především díky vstupu velkých investičních fondů, jako je BlackRock, na kryptoměnový trh.
Tato společnost, která je největším správcem aktiv na světě s portfoliem přesahujícím 11 bilionů dolarů, již dnes provozuje několik ETF fondů navázaných na bitcoin, která jsou veřejně obchodována na burze.
BlackRock v současnosti drží kryptoměny, zejména bitcoin, v hodnotě přes 50 miliard dolarů, což je ohromný rozdíl oproti skromnému vstupu Intesa Sanpaolo. Tento náskok ukazuje, že zatímco Evropa postupuje v oblasti kryptoměn opatrně, americké instituce již dávno pochopily potenciál této technologie.
Evropské regulace
Celková situace v Evropské unii je pro inovace v oblasti kryptoměn, ale i dalších digitálních technologií velmi nepříznivá. Přísné regulace, administrativní zátěž a zdlouhavé procesy činí z Evropy neatraktivní prostředí nejen pro jednotlivce, ale také pro velké finanční instituce.
Například zavedení MiCA (Markets in Crypto-Assets), regulačního rámce Evropské unie pro kryptoměny, mělo zajistit větší transparentnost a ochranu spotřebitelů. Na druhou stranu však přináší složitou administrativu, která odrazuje od investic a zpomaluje přijetí inovací.
Zatímco evropské banky se stále zdráhají plně vstoupit do světa kryptoměn, v USA se kryptoměny stávají stále častěji součástí běžných portfolií.
Jaký je potenciál pro kryptoměny v Evropě?
Pokud evropské instituce chtějí držet krok s globálními trendy, budou muset přehodnotit svůj přístup k regulacím a inovacím. Přestože například Německo či Švýcarsko začínají nabízet příznivější podmínky pro kryptoměny, většina zemí EU zůstává skeptická a vázaná přísnými pravidly.
Malé kroky, velké rozdíly
Snaha některých evropských institucí vstoupit do světa kryptoměn je určitě chvályhodná. Banky, jako je Intesa Sanpaolo, se pokoušejí rozhýbat zamrzlé bankovní prostředí v Evropě.
Přesto jejich kroky blednou v porovnání s americkými giganty, kteří již kryptoměny zařadili do svých investičních strategií.
Pokud se Evropa bude nadále utápět v regulacích a byrokracii, riskuje ztrátu pozice na globálním trhu kryptoměn. Kryptoměny jsou příležitostí pro modernizaci evropského finančního sektoru, ale pouze za předpokladu, že se podaří vytvořit podmínky podporující inovace.
(Zdroj: Bloomberg, ZeroHedge)
Autor: Aleš Matějíček pro Babylon24.cz
