
(Zdroj: Pixabay)
Kuba a její energetická krize trvající přes 60 let
Obyvatelé Kuby si za dekády neustálých výpadků elektrické energie zvykli na všechno. Nedostatek elektřiny, pohonných hmot, pitné vody a dalších základních potřeb se pro ně stal každodenním chlebem.
Všechno to začalo už před desítkami let, konkrétně v říjnu 1962, v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě. Sovětský svaz tím reagoval na umístění amerických raket v Turecku. Spojené státy americké následně vyhlásily blokádu Kuby.
Od té doby se ekonomická situace na Kubě každým rokem zhoršuje, což je také důvod, proč za desítky let těchto sankcí z Kuby emigrovalo několik milionů obyvatel. Nejvíce jich odešlo do země, která tento stav svými sankcemi způsobila, tedy do USA.
V současnosti na Kubě zůstává už jen něco přes 8 milionů obyvatel. Ti, kteří si na špatné ekonomické podmínky nezvykli, plánují emigraci a to opět především do USA, kde už žije velká kubánská diaspora. Díky ní se Kubánci po emigraci nemusí cítit tak osaměle.
Obzvláště viditelné je to na Floridě a ve velkých městech, jako je Miami, kde se prakticky nedomluvíte anglicky, ale pouze španělsky. Až 70 % obyvatel Miami tvoří přistěhovalci z Latinské Ameriky.
Zastaralá infrastruktura a ekonomické problémy
Kubánský energetický systém je extrémně zastaralý. Roky podfinancování a provizorní opravy způsobily, že některé elektrárny sotva fungují. Kubánská vláda se pochopitelně snaží tento dlouhodobý problém bagatelizovat, nebo z něj obviňuje své nepřátele, zejména USA a jejich dlouhodobé ekonomické embargo.
Na pomoc dříve přicházely země jako Rusko a Venezuela, ale obě nyní čelí vlastním ekonomickým a politickým problémům a nemohou si dále dovolit kubánský režim podporovat.
USA se proti těmto tvrzením ohrazují s tím, že za problémy stojí především zastaralá infrastruktura a nedostatečné investice do ní.
Potenciál obnovitelné energie
Premiér Manuel Marrero oznámil, že soukromý sektor bude muset platit vyšší ceny za elektřinu. Tento krok se pochopitelně setkal s velkou nevolí a vlnou protestů.
Kuba má obrovský potenciál ve využití solární energie. Chybí jí však dostatek financí i kvalifikovaných pracovníků k tomu, aby mohla tento zdroj efektivně využívat.
Pomoc ze zahraničí a nové regulace
Jednou z mála zemí, které se stále snaží Kubě pomáhat, je Mexiko. Poslalo jí přes 400 000 barelů ropy a navíc pokračuje v dalších dodávkách této komodity, navzdory americkým sankcím. Mexiko si je vědomo, že Kuba pravděpodobně nebude schopna za tuto pomoc nikdy zaplatit.
Evropa a svět: Dvojí metr v boji za ekologii?
Zatímco Evropská unie tlačí na přechod k čisté energii a zavádí přísnou ekologickou politiku, Kuba a další země ukazují, jak obtížný je tento přechod bez dostatečných zdrojů a financí.
Je ironické, že Čína a Indie, dva největší producenti emisí, nadále masivně investují do uhlí a dalších fosilních paliv, zatímco Evropa sama nemůže zachránit planetu.
Energetická krize na Kubě tak poukazuje na potřebu realističtějšího přístupu ke globální ekologické politice, než jaký momentálně razí Evropa.
Zdroj: CNBC
Autor: Aleš Matějíček pro babylon24.cz







