(Zdroj: Pixabay)
- Norsko plánuje v roce 2025 rekordní investice do průzkumu a těžby ropy a zemního plynu, protože poptávka ze strany Evropy se stále zvětšuje.
Norsko se snaží „sedět jedním zadkem na dvou židlích.“ Na jedné straně je dáváno celé Evropě za vzor jako lídr v obnovitelných zdrojích a v rostoucích nákupech elektromobilů. Na druhé straně ekonomika Norska stojí na těžbě a zpracování ropy, zemního plynu a masivním rybolovu v jeho teritoriálních vodách.
Dvě tváře norské ekonomiky
Norsko se už několik dekád snaží navenek působit jako lídr v zavádění obnovitelných zdrojů energie. Vládní podpora masivních dotací na elektromobily motivuje občany k jejich nákupům, zatímco speciální daně na automobily se spalovacími motory financují tyto dotace. Země, která se pyšní téměř nulovými emisemi ve svém energetickém sektoru, je zároveň jedním z největších producentů fosilních paliv v Evropě.
Těžba ropy a zemního plynu tvoří hlavní část norského exportu a je páteří ekonomiky. Tato činnost má však obrovský negativní dopad na životní prostředí. Kromě toho Norsko provádí nadměrný rybolov, který ohrožuje biodiverzitu oceánů. Společně s Islandem a Japonskem patří mezi země, které nadále loví velryby, navzdory mezinárodní kritice.
Rekordní výdaje na fosilní paliva
Norsko zaznamenalo rekordní investice do fosilních paliv už v roce 2024, přičemž se očekává, že výdaje na průzkum a zpracování ropy a zemního plynu dále porostou. Plánované výdaje pro rok 2025 mohou dosáhnout až 23 miliard amerických dolarů, což by znamenalo historicky nejvyšší hodnoty
Pro srovnání, poslední rekord byl v roce 2014, kdy investice činily 20 miliard dolarů. Tehdy se ceny komodit, zejména ropy, nacházely velmi vysoko. Norsko tak masivně investovalo do nových projektů, aby využilo příležitost vysokých zisků.
Prakticky veškerou těžbu ropy a zemního plynu v Norsku zajišťuje 14 společností, mezi nimi Equinor, Aker, Vår Energi, ConocoPhillips a Shell. Tyto firmy plánují zahájit průzkumné vrty na 45 místech v norských vodách v roce 2025, což představuje významný nárůst oproti předchozím stagnujícím rokům.
Norsko jako lídr fosilních paliv v Evropě
Od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině a Evropa hledala alternativy k ruským dodavatelům, se z Norska stal největší producent ropy a plynu v západní Evropě.
Produkce ropy a zemního plynu v Norsku dosáhla v roce 2024 hodnoty 4,12 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, přičemž v roce 2025 se očekává růst na 4,3 milionu barelů denně. Současná ropná a plynová pole mají odhadované zásoby až 110 miliard barelů.
Norský Equinor a britský Shell navíc plánují fúzi svých aktiv v Severním moři. Po spojení by vznikl největší producent fosilních paliv v této oblasti, zajišťující energetickou bezpečnost pro velkou část Evropy.
Ekologická přetvářka?
Norsko se tedy navenek snaží působit jako velice ekologická země, alespoň pokud jde o jeho vlastní území, kde se skutečně klade velký důraz na čistotu a nízké emise. Zároveň je však tento dojem vyvážen masivními investicemi do těžby fosilních paliv a nadměrného rybolovu.
Přestože je Norsko jednou z nejbohatších zemí světa, měřeno podle HDP na obyvatele i paritou kupní síly, nechce si nechat ujít obrovské zisky, které těžba fosilních paliv přináší.
Jak říká známé přísloví: „Když už jste upekli celý dort, proč se dělit s ostatními?“
(Zdroj: Bloomberg, Oilprice)
Autor: Aleš Matějíček pro Babylon24.cz
